17. Významní rodáci a osobnosti Jilemnice.
Když přestal štěpanický hrad skýtat pánům z Valdštejna pohodlí, postavili si renesanční zámek v Horní Branné. Zámek přešel v roce 1606 do majetku Václava Záruby z Hustířan, účastníka stavovského odboje proti králi Ferdinandovi II. Zárubovou manželka byla polská šlechtična Kristina Poniatowská, duchovně chorá žena, jejíž prorocké vize byly podnětem, aby zámek v letech 1627 - 1628 dvakrát navštívil biskup Jednoty bratrské Jan Ámos Komenský. Ten se tehdy ukrýval na zámku v Bílé Třemešné u Jiřího Sádovského ze Sloupna a z hornobranského zámku se vydal dne 3. února 1628 spolu s Kristinou Poniatovskou na cestu do exilu v polském Lešně.
Láskou ke Krkonoším proslul vlastenecký kněz, národní buditel a spisovatel Josef Mirovít Král, který působil jako kaplan v Jilemnici. Později byl farářem v Horní Branné a nadále udržoval kontakty s jilemnickými vlastenci. Přispíval do mnoha českých vlasteneckých časopisů a je autorem řady náboženských spisů i cenného díla "Průvodce po biskupství královéhradeckém aneb Topografické a historické popsání všech měst a městeček". Je mu připisován i text známé písně "Tam na horách".
Dlouholetým organizátorem vlasteneckého života v Jilemnici byl počátkem 19. století učitel, muzikant a hudební skladatel František Poličanský, který významně pozvedl úroveň zdejšího školství.
Mezi mnoha váženými majiteli jilemnického panství vysoko vynikal šlechtic Jan Nepomuk hrabě Harrach. Tento pokrokový šlechtic a vlastenec se nebývalou měrou zasloužil o pozvednutí českého kulturního a politického života. Byl kurátorem Matice české a čelním představitelem sboru pro zbudování Národního divadla, o jehož výstavbu se velmi zasloužil, dále pracoval jako předseda Společnosti muzea Království českého a podílel se na vybudování Národního muzea v Praze. Ve Vídni stál v čele Slovanské besedy, založil zde první českou školu a prosadil slavení bohoslužeb v češtině, byl poslancem zemského sněmu za vrchlabský a jilemnický okres a později vykonával funkci poslance říšské rady ve Vídni. V Krkonoších vyhlásil první přírodní rezervaci v Labském dole, nechal vybudovat první turistickou cestu značenou českými směrovkami, vedoucí z Harrachova přes Labskou boudu do Špindlerova Mlýna, na vrcholu dominanty Vrchlabska a Jilemnicka, na Žalém, nechal vystavět turistickou restauraci a kamennou rozhlednu. Hrabě Jan Harrach se také podílel na na vybudování místní dráhy Martinice - Jilemnice - Rokytnice, roku 1892 nechal přivést pro lesnický personál svého panství první lyže, rozšířil a opravil jilemnický zámek, podporoval štědře místní klub turistů, sokolovnu i zdejší školství. Zemřel v roce 1909 a na jeho poslední cestě ho doprovázely davy vděčných obdivovatelů včetně nejpřednějších reprezentantů českého politického života.
¨ Vědcem světového ohlasu se stal jilemnický rodák František Pošepný. Byl vynikajícím geologem a mineralogem a zakladatelem oboru ložiskové geologie, o které pojednává jeho dílo "Geneze rudných ložisek" z roku 1893.
Když se v roce 1885 stal místní textilní podnikatel František Xaver Jerie starostou města, dal do jeho služeb všechny své síly i kapitál. Pozvedl Jilemnici na moderní úroveň své doby, má zásluhu na výstavbě dívčí školy, gymnázia, spořitelny, pošty, nové radnice, městského vodovodu, na dláždění ulic, regulaci Jilemky a elektrifikaci města, založení Krkonošského muzea či výstavbě místní dráhy Martinice - Jilemnice - Rokytnice.
Ředitel jilemnických dívčích škol Jáchym Metelka byl vynikajícím pedagogem a zhotovitelem znamenitých učebních pomůcek, za něž získal mnohokrát vysoká ocenění. Stál u zrodu Krkonošského muzea, v jeho čele pak od roku 1894 po několik desetiletí. Je tvůrcem pohyblivého betlému, vystaveného v Krkonošském muzeu v Jilemnici, který je považován za vrchol Krkonošského betlémářství.
Za zakladatele turistiky v Krkonoších je uznáván oblíbený řídící učitel z Dolních Štěpanic a rodák ze Mříčné u Jilemnice Jan Buchar. Byl to on, který si první uvědomil, že letní turistika i zimní lyžování, které přivede do hor české návštěvníky, se stanou velikou ekonomickou i národnostní posilou českého lidu v Krkonoších. Buchar byl vynikajícím znalcem Krkonoš, jejich neúnavným propagátorem a organizátorem turistického a lyžařského sportu i ochráncem přírody, má vysokou zásluhu na vybudování sítě turistických značených cest v Krkonoších.
Mezi význačné žáky pražské Malířské akademie a Mařákovy krajinářské školy patří rodák z Víchovské Lhoty u Jilemnice, malíř František Kaván. Ve svých obrazech ztvárnil krajinu svého domova, maloval mimo jiné na svém rodném Jilemnicku i na Vrchlabsku u Dolní Kalné. Tvořil realistické obrazy krajiny s velkým lyrickým akcentem, realisticko-impresionistická díla, stejně jako symbolistické obrázky, psal pozoruhodné básně. V jilemnickém muzeu je umístěna galerie jeho obrazů.
Mezi známé a uznávané fotografy se řadí nesporně doktor Jaroslav Feyfar a jeho syn Zdenko. Fotografie lidumilného lékaře Jaroslava Feyfara se vyznačují nespornou uměleckou kvalitou a dnešnímu člověku přibližují okouzlujícím způsobem život Jilemnicka na počátku dvacátého století. Jaroslavův syn Zdenko Feyfar se řadí po bok nejvýznamnějším osobnostem české umělecké fotografie. Žák Jaromíra Funkeho zvěčnil svým objektivem mnohá místa naší vlasti a světa, jeho láskou však zůstaly Krkonoše, kam se vždy rád vracel.
Znamenitým českým chemikem se stal rodák Josef Hanuš, profesor ČVUT a člen ČSAV. Chemik - analytik má nespornou zásluhu na poznání organických činidel a jejich využití v potravinářské a anorganické chemii.
Malíř Jan Lev byl studentem pražské malířské akademie a speciálky Maxe Pirnera, po návratu do Jilemnice se stal vyhledávaným malířem, jeho malby zkrášlují interiéry městské spořitelny, dívčí školy a občanské záložny.
Městský tajemník v Jilemnici Jindřich Ambrož je dnes uznáván především jako spoluautor mnoha vynikajících map a průvodců po Krkonoších i jako autor historické publikaci o Jilemnici. Další jeho zásluhy tkví v práci pro ochranu krkonošské přírody a záchranu mnoha historických památek.
Nejslavnějším českým lyžařským závodníkem v meziválečném období byl legendární Bohumil Hanč, který se mohl pochlubit skvělými výsledky z domácích a zahraničních závodů. Tragicky zahynul spolu se svým přítelem Václavem Vrbatou ve sněhové bouři nad Labským dolem při závodech na 50 kilometrů v roce 1913.
Významný český spisovatel Jaroslav Havlíček se věnoval psaní psychologických románů a povídek, svou inspiraci čerpal z jilemnického prostředí, kde se narodil v roce 1896, kde vyrůstal, a kam se vždy rád vracel. K jeho nejznámějším dílům patří "Petrolejové lampy", "Neviditelný" či "Helimadoe".
Spisovatel Jan Weiss patřil k zakladatelům české science-fiction. Je autorem psychologicko-fantastických próz i povídek, v nichž zúročil své zkušenosti vojáka první světové války. Své obavy o osud člověka v technokratické společnosti shrnul ve své novele "Přišel z hor".
Folklorista, historik a spisovatel Jaromír Horáček se zasloužil o rozvoj Krkonošského muzea v Jilemnici stejně jako o regionální literaturu Jilemnicka. Kromě historických prací napsal mnoho próz v krkonošském nářečí, z nichž jmenujme alespoň díla "Krkonošský muderlanti" a "Nic kalýho zpod Žalýho", sebral také pověsti z Jilemnicka.
Duchovní i světskou hudbu města Jilemnice na dlouho ovlivnil hudební skladatel a dirigent, rodák Stanislav Mach. Ve městě založil vynikající soukromou hudební školu, pro jejíž žáky složil mnoho pedagogických skladeb pro housle. Působil ve sboru Branislav, jeho žena Gabriela vedla svatovavřinecký sbor. Mach zkomponoval dlouhou řadu duchovních i světských skladeb, která čítá na dvěstě děl.
Mezi mnoha jinými reprezentanty Jilemnice v běhu na lyžích vysoko vynikl lyžařský závodník Bohumil Cardal, jehož hvězda nejvíce zářila ve čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století. Stal se pětadvacetinásobným mistrem republiky, účastnil se dvou mistrovství světa a tří olympijských her.