Podkrkonošská parní nostalgie - Čechy. část 6.
Historické fotografie z dob pravidelného parního provozu v Severovýchodních Čechách nám přibližují nezapomenutelnou atmosféru dávno zašlých časů největší slávy železnice v českém Podkrkonoší a okolí. Léta Páně 1950-1980Pravidelný parní provoz na tratích v českém Podkrkonoší byl postupně ukončován od roku 1977, oficiálně skončil rokem 1980, poslední stroje však vyjely na mimořádné výkony v českém Podkrkonoší ještě v roce 1981, který znamená i definitivní konec parního provozu v Českých zemích. Po 1. lednu 1982 tak můžeme na podkrkonošských tratích potkat parní krasavice již jen v čele nostalgických vlaků.
depo Trutnov: Depo a výtopna Trutnov, nejvýznamnější v českém Podkrkonoší, byly založeny už při výstavbě Rakouské Severozápadní dráhy z Vídně do Poříčí u Trutnova v roce 1871. Z dochovaných pramenů zjišťujeme, že k 30. 6. 1914 měla výtopna ve stavu 46 parních lokomotiv těchto řad: 120 (254.1) - 9 lokomotiv, 16 (232.0) - 4 lokomotivy, 17 - 6 lokomotiv, 151 (312.2) - 18 lokomotiv, 162 (313.4) - 3 lokomotivy, 178 (422.0) - 5 lokomotiv a řada 97 (310.0) - 1 lokomotiva. Po stabilizaci situace na železnici po druhé světové válce a odsunu lokomotiv cizích železničních správ zde postupně byly dislokovány parní lokomotivy těchto řad: 310.0; 313.4; 314.2; 344.0; 344.1; 354.0; 354.1; 354.7; 354.8; 365.4; 411.0; 413.1; 414.4; 422.0; 423.0; 424.1; 434.0; 434.1; 434.2; 464.0; 524.2; 534.03 a 556.0. Záznamy depa Trutnov nám prozrazují, že všechny tři lokomotivy řady 313.4 zajišťovaly až do roku 1950 dopravu osobních vlaků na trati Martinice - Rokytnice, lokomotivy řady 354.1 vozily do konce 60. let 20. století osobní i nákladní vlaky například na rameni Trutnov - Stará Paka - Chlumec, lokomotivy 354.7 vozily do druhé poloviny 60. let osobní vlaky i rychlíky na hlavních tratích Podkrkonoší, lokomotivy řady 422.0 zajišťovaly do konce 50. let na místních tratích vozbu nákladních vlaků a v této službě je později nahradily lokomotivy řady 423.0, které se na vozbě nákladních vlaků udržely do konce 60. let. Nejpočetnější řadou lokomotiv, dislokovaných v depu Trutnov, byly nákladní lokomotivy řady 434.2, které jezdily přibližně od počátku padesátých let především s nákladními vlaky na hlavních tratích Podkrkonoší a ve druhé polovině šedesátých let nahradily postupně nákladní lokomotivy řady 423.0 i na vedlejších a místních tratích. Tyto spolehlivé stroje se udržely na tratích Podkrkonoší až do ukončení parního provozu v depu koncem 70. let a kromě nákladních vlaků často tahaly i pravidelné rekreační vlaky. Lokomotivy řady 464.0 naproti tomu sloužily od konce 50. let do počátku 70. let pro dopravu rychlíků a osobních vlaků například na vozebním rameneni Chlumec nad Cidlinou - Stará Paka - Trutnov a Svoboda nad Úpou - Trutnov - Jaroměř. Lokomotivy řady 475.1 byly dislokovány pouze v Meziměstském pobočném depu, kde zajišťovaly osobní dopravu na rameni Meziměstí - Náchod - Týniště nad Orlicí. Lokomotivní řada 534.03 vozila v první polovině 60. let těžké nákladní vlaky na hlavních tratích a v této její službě ji od počátku 70. let nahradily lokomotivy řady 556.0, které tahaly těžké nákladní a rekreační vlaky a důstojně ukončily éru parní trakce na hlavních tratích Podkrkonoší. Paradoxně to byly právě hlavní tratě, například Chlumec - Stará Paka - Trutnov, kde se udržel parní provoz nejdéle.
Motorizace pronikla do depa po druhé světové válce dodávkou motorových vozů M 130.3, M 130.1 a M 242.0 v roce 1950. Ve druhé polovině téhož roku byly dodány i známé motorové vozy M 131.1, jejichž nasazením byla ukončena pravidelná parní vozba osobních vlaků na lokálních tratích, například na trati Martinice - Rokytnice. V roce 1968 byly dodány motorové vozy M 286.0, které začaly například na trati Chlumec - Trutnov na některých vlacích nahrazovat parní lokomotivy řady 464.0 v osobní dopravě. Motorové vozy M 286.0 byly nahrazeny v roce 1970 motorovými vozy M 296.1 a M 296.2, které byly nasazeny na ramenech Trutnov - Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou a Svoboda nad Úpou - Trutnov - Hradec Králové. Dne 7.4.1971 skončila na trati Chlumec - Trutnov oficiálně éra parních lokomotiv v osobní dopravě.
Na počátku 70. let byly do depa Trutnov dodány také první motorové lokomotivy řady T 444.0 a T 444.02, které byly nasazovány na vozbu nákladních vlaků na vedlejších tratích. Od roku 1974 byly dodávány do depa také motorové lokomotivy řady T 478.3, které byly postupně nasazovány na vozbu nákladních a rekreačních vlaků na hlavních tratích, kde začaly vytlačovat parní lokomotivy řady 556.0. Od roku 1978 přichází potom dodávka nových motorových lokomotiv T 466.2, které nahradily na vedlejších a místních tratích v nákladní dopravě parní lokomotivy řady 434.2. Například na trati Martinice - Rokytnice byla ukončena pravidelná parní vozba nákladních vlaků v noci z 30.11.1977 na 1.12.1977. V roce 1978 přichází do depa Trutnov také první dodávka motorových vozů M 152.0, které postupně nahrazovaly na vedlejších tratích staré motorové vozy M 131.1. Posledními početnými řadami parních lokomotiv v trutnovském depu byly nákladní lokomotivy řad 434.2 a 556.0, které vozily až do ukončení parního provozu těžké nákladní vlaky, stejně jako pravidelné rekreační vlaky z Bratislavy, Brna, Bohumína, Prahy a Drážďan do Krkonoš.
Parní provoz byl v depu Trutnov ukončen dne 15. 4. 1979, kdy lokomotiva 556.0350 odvezla manipulační vlak č. 80260 z Trutnova do Staré Paky. Posledními parními lokomotivami řady 434.2 v depu Trutnov byly stroje č. 208 a 2100, zrušené v roce 1979, poslední lokomotivou řady 464.0 byl stroj č. 030, vyřazený v roce 1979. Nejdéle se v Trutnově udržely lokomotivy řady 556.0, z nichž byly jako poslední vyřazeny stroje č. 0435 a 0279 v roce 1980, č. 043, 0305, 0323, 0339 a 0398 v roce 1981, č. 0221 a 0316 dokonce až v roce 1982. Trutnovské lokomotivy skončily svoji poslední smutnou pouť nejčastěji v Kovošrotu Hradec Králové, závod Hronov. Pod správu depa Trutnov spadaly v době ukončení parního provozu strojové stanice Jilemnice, Stará Paka a Vrchlabí, pobočné lokomotivní depo Meziměstí se svými strojovými stanicemi Dobruška a Náchod a dále i kabinová lanová dráha Jánské Lázně - Černá Hora a sedačková lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka.
pravidelný parní provoz na trati v 1. pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
depo Hradec Králové - Provoz na Jiho-severoněmecké spojovací dráze Pardubice - Hradec Králové - Liberec byl zahájen v roce 1857. Depo Hradec Králové je z minulosti známé rozsáhlým provozem parních lokomotiv řad 354.1, 354.7, 475.1 a 556.0 a později motorových vozů M 131.1, M 240.0, M 262.0, M 286.0, M 296.1 a M 296.2 doplněných motorovými lokomotivami T 466.0, T 478.3 a T 478.4. Tyto stroje obsluhovaly významnou část východních Čech a zajížděly přes Starou Paku až do Liberce, přes Jičín do Turnova, přes Chrudim do Havlíčkova Brodu, přes Letohrad do polského Międzylesie, Hanušovic a Jeseníku, a v neposlední řadě i do Prahy. Koncem prosince 1968 obdrželo depo Hradec Králové z výroby první motorové vozy řady M 296.2, které počátkem ledna 1969 nahradily starší řadu M262.0 na rychlících na rameni Praha - Hradec Králové - Letohrad s pokračováním jako osobní vlak do Hanušovic a dále začaly vozit motorové rychlíky do Havlíčkova Brodu a Jihlavy. Od grafikonu 1969/70 se začaly tyto motorové vozy objevovat také na spěšných a osobních vlacích přes Starou Paku do Liberce, kde velmi pomalu vytlačovaly parní lokomotivy řad 475.1 a 464.0, a spolu se starší řadou M 286.0 jezdily též přes Jičín do Turnova. V listopadu a prosinci převzalo hradecké depo nové vozy řady M296.1, které zařadilo do rychlíkové skupiny a vozy řady M 296.2 přešly na osobní a spěšné vlaky a umožnily tak předání všech vozů řady M 286.0 na Moravu a Slovensko. Nejobdivovanějšími hradeckými parními lokomotivami byly elegantní "Šlechtičny" řady 475.1 Kolem poloviny 70. let 20. století vytlačily tuto řadu nové motorové lokomotivy z vozby rychlíků Liberec - Brno a těmto parním královnám zbyla pouze vozba části osobních vlaků na rameni Pardubice - Hradec Králové - Stará Paka - Liberec, v menší míře též Hradec Králové - Jičín - Turnov a Pardubice - Havlíčkův Brod, kde hrdě dosloužily ve druhé polovině 70. let.
Výtopna Jaroměř byla na sklonku éry parní trakce pobočným depem královéhradeckého depa kolejových vozidel. Jaroměř patří mezi několik posledních výtopen v Českých zemích, kde vydržel parní provoz až do úplného konce slavné éry páry na našich kolejích. Jaroměřská výtopna na sklonku éry parního provozu disponovala nákladními lokomotivami řad 434.2, 534.03 a 556.0. Poslední provozní parní lokomotivou v Jaroměři byla lokomotiva 556.043, která naposledy vyjela v neděli 15. února 1981 dopoledne na postrku nákladního vlaku do Trutnova. Zpět do Jaroměře se vrátila jako lokomotivní vlak v odpoledních hodinách a následujícího dne byla předisponována do depa Trutnov, kde dosloužila jako vytápěcí kotel. Díky úsilí nadšenců se podařilo proměnit upadající strojovou stanici v Jaroměři na výtopnu a museum parních lokomotiv, vagónů a železničních reálií z doby pravidelného parního provozu.
parní lokomotiva řady 434.2 vyjíždí s nákladním vlakem z Poniklé, 1. pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
depo Liberec - První vlak přijel do Liberce v první květnový den roku 1859. Tím byla dokončena třetí parostrojní železnice v Českých zemích - Jiho-severoněmecká spojovací dráha Pardubice - Liberec. Na sklonku éry parních lokomotiv vyjížděly na horské severočeské tratě z libereckého depa především lokomotivy řady 434.2 a 556.0, které důstojně ukončily parní provoz i v depu Liberec.Liberecký železniční uzel byl také vybrán jako poslední místo k oficiálnímu ukončení parního provozu v Českých zemích. Stalo se tak v roce 1980 řadou doprovodných akcí a velikou výstavou historických i tehdy ještě provozních parních lokomotiv. Liberecké rozloučení s párou se konalo ve dnech 23.8. - 7.9.1980. Zúčastnila se ho i poslední parní lokomotiva vyrobená pro Československé státní dráhy 556.0510, která byla do roku 1978 dislokována v depu Trutnov a pravidelně jezdila po tratích Podkrkonoší. Po skončení výstavy se tato lokomotiva, na rozdíl od svých kolegyň z museí, vrátila ještě do služby. Také další dosud provozní liberecká lokomotiva 556.042 se stala obdivovaným výstavním exponátem a i ona po skončení výstavy ještě více než rok tahala nákladní vlaky na Liberecku.
Výtopna Turnov byla kdysi samostatným depem a později se stala pobočným depem libereckého depa kolejových vozidel. Turnovská výtopna byla v době vrcholu parní trakce domovem lokomotivních řad 354.1, 354.7, 434.1, 434.2, 464.0, 534.03, 555.0 a 556.0. Lokomotivy řady 354.7 byly rušeny v závěru 60. let, především v roce 1969, k hromadnému rušení lokomotiv 434.2 došlo potom až koncem 70. let, především v letech 1978/79. Parní krasavice z těchto dep skončily svoji poslední tesknou pouť v Kovošrotu Česká Lípa, mnohé však putovaly v konvojích až na Jižní Slovensko, kde je čekal stejný osud jako jejich kolegyně v České Lípě.
Vrchol parní trakce na trati Martinice v Krkonoších - Rokytnice n.Jizerou Místní dráhy Jilemnice - Roketnice.
polední posun ve stanici Martinice v Krkonoších v první polovině 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
polední posun ve stanici Martinice v Krkonoších v první polovině 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
rokytnický motoráček řady M 131.1 a lokomotiva řady 434.2 ve stanici Martinice v Krkonoších, zima 1963
osobní vlak do Rokytnice nad Jizerou a lokomotiva řady 434.2 ve stanici Martinice v Krkonoších v zimě roku 1963
foto Zdeněk Prokůpek
lokomotiva 434.2137 s nákladním vlakem ve stanici Martinice v Krkonoších v první polovině 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2137 s nákladním vlakem ve stanici Martinice v Krkonoších v první polovině 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.294 ve stanici Martinice v Krkonoších v první polovině 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2175 s nákladním vlakem ve stanici Martinice v Krkonoších dne 24.4.1977
foto Ondřej Řepka, sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2175 vjíždí s nákladním vlakem č. 80921 do stanice Martinice v Krkonoších dne 24.4.1977
foto Ondřej Řepka, sbírka Jiří Staněk
nákladní manipulační vlak vyjíždí ze stanice Martinice v Krkonoších směr Jilemnice, 1.pol. 70.let 20.století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2137 stojí s nákladním vlakem v železniční stanici Jilemnice, první pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.275 ve stanici Jilemnice dne 28.7.1971
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.294 s nákladním vlakem ve stanici Jilemnice v květnu 1977
foto Jiří Vachovec
lokomotiva 434.2137 v topírně ve stanici Jilemnice dne 28.7.1975
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2175 před topírnou v Jilemnici dne 16.3.1977
foto Josef Motyčka, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2137 před topírnou v Jilemnici dne 2.4.1976
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2137 před topírnou v Jilemnici, 70. léta 20. století
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2137 před topírnou v Jilemnici, podzim 1977
foto Bohumil Skála
lokomotiva 434.2314 před topírnou v Jilemnici dne 14.5.1977
foto Ondřej Řepka, sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2175 v jilemnické topírně dne 11.9.1977
foto Zdeněk Bauer
lokomotiva 434.2137 u topírny v železniční stanici Jilemnice, první pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2137 a motorový vůz řady M131.1 před výtopnou ve stanici Jilemnice, 1.pol. 70.let 20.století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2137 před topírnou v železniční stanici Jilemnice, první pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2137 před topírnou v Jilemnici v říjnu 1977
foto Bohumil Skála
lokomotiva 423.065 posunuje v železniční stanici Jilemnice v létě 1963
foto Zdeněk Prokůpek
jilemnická výtopna s lokomotivou řady 434.1 dne 5.3.1965
foto Zdeněk Prokůpek
Osobní vlak z Rokytnice do Martinic stojí ve stanici Jilemnice dne 9.3.1956
foto Zdeněk Prokůpek
lokomotiva 434.294 s nákladním vlakem před stanicí Jilemnice dne 17.6.1977
foto Josef Motyčka, sbírka Jiří Staněk
lokomotiva 434.2314 v čele nákladního vlaku č. 80921 mezi Hrabačovem a Jilemnicí 14.5.1977
foto Ondřej Řepka, sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2137 na stoupání z Hrabačova do Jilemnice v říjnu roku 1977
foto Bohumil Skála
lokomotiva 434.294 v čele nákladního vlaku ve stanici Hrabačov v létě 1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2137 stojí s nákladním vlakem v železniční stanici Hrabačov, první pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2137 s nákladním vlakem v železniční stanici Hrabačov, první pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
lokomotiva 434.2137 v čele nákladního vlaku ve Víchové nad Jizerou na podzim 1977
sbírka Ivo Kapl
zavátá trať mezi Horní Sytovou a Víchovou nad Jizerou
foto Zdeněk Prokůpek
lokomotiva 434.2137 v čele nákladního vlaku mezi Horní Sytovou a Víchovou nad Jizerou v říjnu 1977
foto Ladislav Konopáč
lokomotiva 434.2137 v čele nákladního vlaku v Arnoštově u Horní Sytové na podzim 1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2175 s nákladním vlakem na jizerském mostě v Horní Sytové v zimě roku 1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2128 s nákladním vlakem na mostě přes Jizeru v Horní Sytové v létě roku 1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2175 v čele nákladního vlaku č.80921 v zastávce Horní Sytová dne 24.4.1977
foto Ondřej Řepka, sbírka Jiří Staněk
lokomotiva 434.2137 v čele nákladního vlaku u Přívlak v říjnu 1977
foto Bohumil Skála
lokomotiva 434.2175 v čele nákladního vlaku v Poniklé dne 17.7.1975
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2137 v železniční stanici Poniklá dne 9.10.1977
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2137 v čele nákladního vlaku u Poniklé dne 6.11.1977
foto Zdeněk Bauer
lokomotiva 423.065 v čele nákladního vlaku v údolí Jizery u Poniklé, 60. léta 20. století
sbírka Miroslav Bartoň
lokomotiva 434.2322 v čele nákladního vlaku u Poniklé dne 29.7.1975
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2137 v čele nákladního vlaku u Poniklé dne 5.11.1977
foto Bohumil Skála
osobní vlak vedený M 131.1259 na mostě v Maříkově dne 15.5.1977
foto Ondřej Řepka
lokomotiva 434.294 vyjíždí s nákladním vlakem z tunelu u Maříkova, květen 1977
foto Jiří Vachovec
lokomotiva 434.2137 vyjíždí s nákladním vlakem z Maříkovského tunelu, říjen 1977
foto Bohumil Skála
lokomotiva 434.2137 s nákladním vlakem na mostě u Hradska, říjen 1977
foto Ladislav Konopáč
lokomotiva 434.2137 v čele nákladního vlaku na jizerském mostě u Hradska v roce 1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2322 v čele nákladního vlaku na mostě přes Jizeru u Hradska, 70. léta 20. století
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2150 v čele nákladního vlaku na mostě u Hradska dne 15.9.1976
foto Jaroslav Škop, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.294 v čele nákladního vlaku na mostě u Hradska, 70. léta 20. století
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 423.065 ve stanici Jablonec nad Jizerou v květnu 1959
archiv Krkonošského musea Jilemnice
lokomotiva 434.2322 v Jablonci nad Jizerou dne 27.7.1975
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva řady 434.2 se blíží s nákladním vlakem ke stanici Rokytnice nad Jizerou
foto Zdeněk Prokůpek
lokomotiva 434.2175 vyjíždí ze stanice Rokytnice nad Jizerou dne 19.3.1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2137 opouští s nákladním vlakem stanici Rokytnice nad Jizerou, říjen 1977
foto Ladislav Konopáč
lokomotiva 423.065 opouští s nákladním vlakem stanici Rokytnice nad Jizerou v prosinci 1960
foto Ladislav Smíšek, sbírka Zdeněk Prokůpek
osobní vlak v čele s motorovým vozem M131.1260 vyjíždí ze stanice Rokytnice nad Jizerou v prosinci 1960
foto Ladislav Smíšek, sbírka Zdeněk Prokůpek
lokomotiva 434.2137 posunuje ve stanici Rokytnice nad Jizerou v srpnu roku 1976
foto René Amcha
lokomotiva 434.2314 při posunu ve stanici Rokytnice nad Jizerou dne 3.7.1977
foto Ondřej Řepka, sbírka Ivo Kapl
osobní vlak do Martinic v Krkonoších čeká na odjezd ve stanici Rokytnice nad Jizerou
foto Zdeněk Prokůpek
osobní vlak do Martinic stojí ve stanici Rokytnice nad Jizerou dne 5.3.1965
foto Zdeněk Prokůpek
lokomotiva 434.2137 v železniční stanici Rokytnice nad Jizerou, první pol. 70. let 20. století
foto Karel Mařatka
Lokomotiva 434.2314 při posunu ve stanici Rokytnice nad Jizerou v srpnu roku 1976
foto René Amcha
lokomotiva 434.2175 ve stanici Rokytnice nad Jizerou v létě 1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2137 v Rokytnici nad Jizerou v roce 1977
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2314 při posunu ve stanici Rokytnice nad Jizerou dne 3.7.1977
foto Ondřej Řepka, sbírka Ivo Kapl
Lokomotiva 434.2137 při posunu ve stanici Rokytnice nad Jizerou v srpnu roku 1976
foto René Amcha
dopolední posun v Rokytnici nad Jizerou v létě 1977
foto Jiří Vachovec
lokomotiva 434.2128 před topírnou ve stanici Rokytnice nad Jizerou v létě roku 1973
sbírka Jiří Staněk
lokomotiva 434.2201 před topírnou ve stanici Rokytnice nad Jizerou
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2314 před topírnou v Rokytnici nad Jizerou dne 30.4.1976
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 434.2322 před topírnou v Rokytnici nad Jizerou o Velikonocích roku 1976
foto René Průcha, sbírka Miroslav Polášek
lokomotiva 434.2322 v remíze v Rokytnici nad Jizerou o Velikonocích roku 1976
foto René Průcha, sbírka Miroslav Polášek
lokomotiva 423.065 s posádkou nákladního vlaku v Rokytnici nad Jizerou dne 9.3.1956
sbírka Zdeněk Prokůpek
lokomotiva 423.065 s posádkou nákladního vlaku v Rokytnici nad Jizerou dne 9.3.1956
sbírka Zdeněk Prokůpek
překládání dříví na vlak v Rokytnici nad Jizerou dne 9.3.1956
foto Zdeněk Prokůpek
***
Hlavními hrdinkami našeho nostalgického výletu do dob pravidelného parního provozu v Podkrkonoší byly na fotografiích zachycené krásné a jedinečné parní lokomotivy následujících řad, které trať v těchto letech pravidelně obsluhovaly:
423.0
434.1
434.2
Velmi děkuji za laskavé poskytnutí archivních materiálů a cenných poučení váženým P.T. pánům:
Vladimíru Truxovi z Nymburka, Ladislavovi Kroulovi ze Dvora Králové nad Labem, Jiřímu Staňkovi z Martinic v Krkonoších, Zdeňku Prokůpkovi z Dolní Sytové, Oldřichu Planíkovi z Horek u Staré Paky, Jiřímu Fišerovi z Jilemnice, Vladimíru Kučerovi z Kuksu, Josefu Valešovi z Vrchlabí, Ivo Kaplovi z Liberce, Janu Jörkovi z Trutnova, Karlu Jiráskovi z Nové Paky, Zdeňku Kadavému z Vrchlabí, Jiřímu Leiblovi z Hostinného a Ondřeji Řepkovi z Prahy.
Velmi se také omlouvám, pokud jsem někoho zkrátil na jeho autorských právech k jednotlivým snímkům tím, že je u jeho snímku uveden jiný autor. Vzhledem ke stáří snímků a skutečnosti, že mnozí fotografové si své fotografie vzájemně vyměňovali, je někdy obtížné dopátrat se pravého původního autora toho kterého záběru. Pokud jste Vy autorem některé uveřejněné fotografie a oprávněně se domníváte, že jste uvedením jména jiného autora pod Vaší fotografií krácen ve svých autorských právech, ozvěte se mi, prosím, na e-mailovou adresu hrdlicka@vrchlabsko.info, abych mohl vše uvésti co nejdříve do plného pořádku.
Děkuji, Jan L. Hrdlička