Podkrkonošská parní nostalgie - Čechy. část 7.
Historické fotografie z dob pravidelného parního provozu v Severovýchodních Čechách nám přibližují nezapomenutelnou atmosféru dávno zašlých časů největší slávy železnice v českém Podkrkonoší a okolí. Léta Páně 1950-1980Pravidelný parní provoz na tratích v českém Podkrkonoší byl postupně ukončován od roku 1977, oficiálně skončil rokem 1980, poslední stroje však vyjely na mimořádné výkony v českém Podkrkonoší ještě v roce 1981, který znamená i definitivní konec parního provozu v Českých zemích. Po 1. lednu 1982 tak můžeme na podkrkonošských tratích potkat parní krasavice již jen v čele nostalgických vlaků.
depo Trutnov: Depo a výtopna Trutnov, nejvýznamnější v českém Podkrkonoší, byly založeny už při výstavbě Rakouské Severozápadní dráhy z Vídně do Poříčí u Trutnova v roce 1871. Z dochovaných pramenů zjišťujeme, že k 30. 6. 1914 měla výtopna ve stavu 46 parních lokomotiv těchto řad: 120 (254.1) - 9 lokomotiv, 16 (232.0) - 4 lokomotivy, 17 - 6 lokomotiv, 151 (312.2) - 18 lokomotiv, 162 (313.4) - 3 lokomotivy, 178 (422.0) - 5 lokomotiv a řada 97 (310.0) - 1 lokomotiva. Po stabilizaci situace na železnici po druhé světové válce a odsunu lokomotiv cizích železničních správ zde postupně byly dislokovány parní lokomotivy těchto řad: 310.0; 313.4; 314.2; 344.0; 344.1; 354.0; 354.1; 354.7; 354.8; 365.4; 411.0; 413.1; 414.4; 422.0; 423.0; 424.1; 434.0; 434.1; 434.2; 464.0; 524.2; 534.03 a 556.0. Záznamy depa Trutnov nám prozrazují, že všechny tři lokomotivy řady 313.4 zajišťovaly až do roku 1950 dopravu osobních vlaků na trati Martinice - Rokytnice, lokomotivy řady 354.1 vozily do konce 60. let 20. století osobní i nákladní vlaky například na rameni Trutnov - Stará Paka - Chlumec, lokomotivy 354.7 vozily do druhé poloviny 60. let osobní vlaky i rychlíky na hlavních tratích Podkrkonoší, lokomotivy řady 422.0 zajišťovaly do konce 50. let na místních tratích vozbu nákladních vlaků a v této službě je později nahradily lokomotivy řady 423.0, které se na vozbě nákladních vlaků udržely do konce 60. let. Nejpočetnější řadou lokomotiv, dislokovaných v depu Trutnov, byly nákladní lokomotivy řady 434.2, které jezdily přibližně od počátku padesátých let především s nákladními vlaky na hlavních tratích Podkrkonoší a ve druhé polovině šedesátých let nahradily postupně nákladní lokomotivy řady 423.0 i na vedlejších a místních tratích. Tyto spolehlivé stroje se udržely na tratích Podkrkonoší až do ukončení parního provozu v depu koncem 70. let a kromě nákladních vlaků často tahaly i pravidelné rekreační vlaky. Lokomotivy řady 464.0 naproti tomu sloužily od konce 50. let do počátku 70. let pro dopravu rychlíků a osobních vlaků například na vozebním rameneni Chlumec nad Cidlinou - Stará Paka - Trutnov a Svoboda nad Úpou - Trutnov - Jaroměř. Lokomotivy řady 475.1 byly dislokovány pouze v Meziměstském pobočném depu, kde zajišťovaly osobní dopravu na rameni Meziměstí - Náchod - Týniště nad Orlicí. Lokomotivní řada 534.03 vozila v první polovině 60. let těžké nákladní vlaky na hlavních tratích a v této její službě ji od počátku 70. let nahradily lokomotivy řady 556.0, které tahaly těžké nákladní a rekreační vlaky a důstojně ukončily éru parní trakce na hlavních tratích Podkrkonoší. Paradoxně to byly právě hlavní tratě, například Chlumec - Stará Paka - Trutnov, kde se udržel parní provoz nejdéle.
Motorizace pronikla do depa po druhé světové válce dodávkou motorových vozů M 130.3, M 130.1 a M 242.0 v roce 1950. Ve druhé polovině téhož roku byly dodány i známé motorové vozy M 131.1, jejichž nasazením byla ukončena pravidelná parní vozba osobních vlaků na lokálních tratích, například na trati Martinice - Rokytnice. V roce 1968 byly dodány motorové vozy M 286.0, které začaly například na trati Chlumec - Trutnov na některých vlacích nahrazovat parní lokomotivy řady 464.0 v osobní dopravě. Motorové vozy M 286.0 byly nahrazeny v roce 1970 motorovými vozy M 296.1 a M 296.2, které byly nasazeny na ramenech Trutnov - Stará Paka - Chlumec nad Cidlinou a Svoboda nad Úpou - Trutnov - Hradec Králové. Dne 7.4.1971 skončila na trati Chlumec - Trutnov oficiálně éra parních lokomotiv v osobní dopravě.
Na počátku 70. let byly do depa Trutnov dodány také první motorové lokomotivy řady T 444.0 a T 444.02, které byly nasazovány na vozbu nákladních vlaků na vedlejších tratích. Od roku 1974 byly dodávány do depa také motorové lokomotivy řady T 478.3, které byly postupně nasazovány na vozbu nákladních a rekreačních vlaků na hlavních tratích, kde začaly vytlačovat parní lokomotivy řady 556.0. Od roku 1978 přichází potom dodávka nových motorových lokomotiv T 466.2, které nahradily na vedlejších a místních tratích v nákladní dopravě parní lokomotivy řady 434.2. Například na trati Martinice - Rokytnice byla ukončena pravidelná parní vozba nákladních vlaků v noci z 30.11.1977 na 1.12.1977. V roce 1978 přichází do depa Trutnov také první dodávka motorových vozů M 152.0, které postupně nahrazovaly na vedlejších tratích staré motorové vozy M 131.1. Posledními početnými řadami parních lokomotiv v trutnovském depu byly nákladní lokomotivy řad 434.2 a 556.0, které vozily až do ukončení parního provozu těžké nákladní vlaky, stejně jako pravidelné rekreační vlaky z Bratislavy, Brna, Bohumína, Prahy a Drážďan do Krkonoš.
Parní provoz byl v depu Trutnov ukončen dne 15. 4. 1979, kdy lokomotiva 556.0350 odvezla manipulační vlak č. 80260 z Trutnova do Staré Paky. Posledními parními lokomotivami řady 434.2 v depu Trutnov byly stroje č. 208 a 2100, zrušené v roce 1979, poslední lokomotivou řady 464.0 byl stroj č. 030, vyřazený v roce 1979. Nejdéle se v Trutnově udržely lokomotivy řady 556.0, z nichž byly jako poslední vyřazeny stroje č. 0435 a 0279 v roce 1980, č. 043, 0305, 0323, 0339 a 0398 v roce 1981, č. 0221 a 0316 dokonce až v roce 1982. Trutnovské lokomotivy skončily svoji poslední smutnou pouť nejčastěji v Kovošrotu Hradec Králové, závod Hronov. Pod správu depa Trutnov spadaly v době ukončení parního provozu strojové stanice Jilemnice, Stará Paka a Vrchlabí, pobočné lokomotivní depo Meziměstí se svými strojovými stanicemi Dobruška a Náchod a dále i kabinová lanová dráha Jánské Lázně - Černá Hora a sedačková lanová dráha Pec pod Sněžkou - Sněžka.
lokomotiva 464.071 s osobním vlakem v Chrudimi zastávce dne 11.3.1974
foto Vladimír Truxa
depo Hradec Králové - Provoz na Jiho-severoněmecké spojovací dráze Pardubice - Hradec Králové - Liberec byl zahájen v roce 1857. Depo Hradec Králové je z minulosti známé rozsáhlým provozem parních lokomotiv řad 354.1, 354.7, 475.1 a 556.0 a později motorových vozů M 131.1, M 240.0, M 262.0, M 286.0, M 296.1 a M 296.2 doplněných motorovými lokomotivami T 466.0, T 478.3 a T 478.4. Tyto stroje obsluhovaly významnou část východních Čech a zajížděly přes Starou Paku až do Liberce, přes Jičín do Turnova, přes Chrudim do Havlíčkova Brodu, přes Letohrad do polského Międzylesie, Hanušovic a Jeseníku, a v neposlední řadě i do Prahy. Koncem prosince 1968 obdrželo depo Hradec Králové z výroby první motorové vozy řady M 296.2, které počátkem ledna 1969 nahradily starší řadu M262.0 na rychlících na rameni Praha - Hradec Králové - Letohrad s pokračováním jako osobní vlak do Hanušovic a dále začaly vozit motorové rychlíky do Havlíčkova Brodu a Jihlavy. Od grafikonu 1969/70 se začaly tyto motorové vozy objevovat také na spěšných a osobních vlacích přes Starou Paku do Liberce, kde velmi pomalu vytlačovaly parní lokomotivy řad 475.1 a 464.0, a spolu se starší řadou M 286.0 jezdily též přes Jičín do Turnova. V listopadu a prosinci převzalo hradecké depo nové vozy řady M296.1, které zařadilo do rychlíkové skupiny a vozy řady M 296.2 přešly na osobní a spěšné vlaky a umožnily tak předání všech vozů řady M 286.0 na Moravu a Slovensko. Nejobdivovanějšími hradeckými parními lokomotivami byly elegantní "Šlechtičny" řady 475.1 Kolem poloviny 70. let 20. století vytlačily tuto řadu nové motorové lokomotivy z vozby rychlíků Liberec - Brno a těmto parním královnám zbyla pouze vozba části osobních vlaků na rameni Pardubice - Hradec Králové - Stará Paka - Liberec, v menší míře též Hradec Králové - Jičín - Turnov a Pardubice - Havlíčkův Brod, kde hrdě dosloužily ve druhé polovině 70. let.
Výtopna Jaroměř byla na sklonku éry parní trakce pobočným depem královéhradeckého depa kolejových vozidel. Jaroměř patří mezi několik posledních výtopen v Českých zemích, kde vydržel parní provoz až do úplného konce slavné éry páry na našich kolejích. Jaroměřská výtopna na sklonku éry parního provozu disponovala nákladními lokomotivami řad 434.2, 534.03 a 556.0. Poslední provozní parní lokomotivou v Jaroměři byla lokomotiva 556.043, která naposledy vyjela v neděli 15. února 1981 dopoledne na postrku nákladního vlaku do Trutnova. Zpět do Jaroměře se vrátila jako lokomotivní vlak v odpoledních hodinách a následujícího dne byla předisponována do depa Trutnov, kde dosloužila jako vytápěcí kotel. Díky úsilí nadšenců se podařilo proměnit upadající strojovou stanici v Jaroměři na výtopnu a museum parních lokomotiv, vagónů a železničních reálií z doby pravidelného parního provozu.
depo Liberec - První vlak přijel do Liberce v první květnový den roku 1859. Tím byla dokončena třetí parostrojní železnice v Českých zemích - Jiho-severoněmecká spojovací dráha Pardubice - Liberec. Na sklonku éry parních lokomotiv vyjížděly na horské severočeské tratě z libereckého depa především lokomotivy řady 434.2 a 556.0, které důstojně ukončily parní provoz i v depu Liberec.Liberecký železniční uzel byl také vybrán jako poslední místo k oficiálnímu ukončení parního provozu v Českých zemích. Stalo se tak v roce 1980 řadou doprovodných akcí a velikou výstavou historických i tehdy ještě provozních parních lokomotiv. Liberecké rozloučení s párou se konalo ve dnech 23.8. - 7.9.1980. Zúčastnila se ho i poslední parní lokomotiva vyrobená pro Československé státní dráhy 556.0510, která byla do roku 1978 dislokována v depu Trutnov a pravidelně jezdila po tratích Podkrkonoší. Po skončení výstavy se tato lokomotiva, na rozdíl od svých kolegyň z museí, vrátila ještě do služby. Také další dosud provozní liberecká lokomotiva 556.042 se stala obdivovaným výstavním exponátem a i ona po skončení výstavy ještě více než rok tahala nákladní vlaky na Liberecku.
Výtopna Turnov byla kdysi samostatným depem a později se stala pobočným depem libereckého depa kolejových vozidel. Turnovská výtopna byla v době vrcholu parní trakce domovem lokomotivních řad 354.1, 354.7, 434.1, 434.2, 464.0, 534.03, 555.0 a 556.0. Lokomotivy řady 354.7 byly rušeny v závěru 60. let, především v roce 1969, k hromadnému rušení lokomotiv 434.2 došlo potom až koncem 70. let, především v letech 1978/79. Parní krasavice z těchto dep skončily svoji poslední tesknou pouť v Kovošrotu Česká Lípa, mnohé však putovaly v konvojích až na Jižní Slovensko, kde je čekal stejný osud jako jejich kolegyně v České Lípě.
Vrchol parní trakce na trati Hradec Králové - Jičín - Turnov.
lokomotiva 354.172 v depu Hradec Králové v zimě roku 1971
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.023 v depu Hradec Králové v roce 1970
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.048 v depu Hradec Králové v roce 1972
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotivy 464.051 a 345.1220 v depu Hradec Králové v roce 1970
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 434.1149 v depu Hradec Králové v roce 1971
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 475.1118 v depu Hradec Králové v roce 1974
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 534.0513 v depu Hradec Králové dne 15.8.1978
foto Ladislav Kroul
lokomotiva 434.2332 v depu Hradec Králové dne 14.8.1975
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
okomotiva 434.1150 v depu Hradec Králové v roce 1971
fotoVáclav Bukovský, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 354.187 v železniční stanici Hradec Králové hlavní nádraží v roce 1971
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 354.1201 v železniční stanici Hradec Králové hlavní nádraží v zimě roku 1971
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 354.1227 v železniční stanici Hradec Králové hlavní nádraží v zimě roku 1972
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 475.158 s osobním vlakem č. 5508 směr Jičín za stanicí Hradec Králové hlavní nádraží dne 7.5.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 475.1122 s osobním vlakem č. 6510 směr Jičín u Hradce Králové dne 22.9.1975
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 464.026 s osobním vlakem směr Jičín u Hradce Králové dne 3.3.1974
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 556.033 u Hradce Králové dne 7.5.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 556.005 před Hradcem Králové dne 2.4.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 464.019 s osobním vlakem č. 5510 směr Jičín u Hradce Králové dne 7.5.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 475.106 s osobním vlakem č. 5508 směr Jičín u Hradce Králové dne 2.4.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 534.0515 vyjíždí z Plotišť nad Labem k Hradci Králové dne 21.3.1975
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 534.0515 v Plotištích nad Labem dne 21.3.1975
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 464.044 v Plotištích nad Labem dne 21.3.1975
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 354.172 u stanice Všestary dne 15.8.1971
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 345.1220 u Všestar
foto Ondřej Řepka, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.050 v železniční stanici Sadová dne 29.5.1975
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 475.170 v železniční stanici Třebovětice v létě roku 1971
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.044 v Ostroměři dne 29.5.1975
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 556.0395 v Ostroměři dne 3.2.1976
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.019 v Ostroměři dne 3.2.1976
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.044 v železniční stanici Ostroměř dne 31.3.1976
foto Josef Motyčka, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.024 v železniční stanici Jičín dne 13.8.1975
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.024 v železniční stanici Jičín dne 8.5.1976
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 556.033 v železniční stanici Jičín dne 26.5.1976
foto Josef Motyčka, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.024 s osobním vlakem č. 5506 u Libuně dne 19.4.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 534.0407 u Libuně dne 19.4.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 556.0160 s osobním vlakem č. 5505 u Libuně dne 19.4.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 534.0526 u Libuně dne 19.4.1976
foto Vladimír Truxa
lokomotiva 354.195 ve stanici Libuň dne 29.7.1971
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 354.172 ve stanici Libuň dne 29.7.1971
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 464.024 s vlakem do Turnova a 423.084 do Mladé Boleslavi ve stanici Libuň dne 9.5.1976
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 464.048 za Libuní dne 29.6.1973
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva řady 354.1 s osobním vlakem v zastávce Ktová, konec 60. let 20. století
archiv Libereckého kraje
lokomotiva 475.158 pod siluetou hradu Trosky u Ktové
foto Miroslav Malec
lokomotivy 434.1150 a 475.176 v železniční stanici Turnov dne 14.11.1970
sbírka Ivo Kapl
lokomotivy 354.1185 a 475.170 v železniční stanici Turnov dne 21.12.1969
sbírka Ivo Kapl
354.1185 s Os 1312 do Hr.Králové přes Jičín a 475.164 s Os 604 do Hr.Králové přes St.Paku ve stanici Turnov 30.4.1969
foto Ondřej Řepka, sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 464.044 ve stanici Turnov dne 29.2.1976
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 354.1201 v čele osobního vlaku do Hradce Králové stojí v Turnově dne 23.8.1971
archiv Klub železničních modelářů Liberec
lokomotiva 354.162 ve stanici Turnov dne 30.11.1968
foto Ondřej Řepka, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 354.1185 s osobním vlakem č. 1344 do Jičína ve stanici Turnov dne 30.11.1968
foto Ondřej Řepka, sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 354.146 ve stanici Turnov dne 22.8.1972
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 354.1228 v Turnově koncem 60. let 20. století, přivezla sem osobní vlak z Hradce Králové a Jičína
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
lokomotiva 313.404, sloužící na posunu ve stanici Turnov v 60. létech 20. století
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
lokomotiva 313.404, sloužící na posunu ve stanici Turnov v 60. létech 20. století
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
lokomotiva 413.103 v depu Turnov jako jižní záloha, 60. léta 20. století
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
vyřazená lokomotiva 354.7140 v Turnově na přelomu 60. a 70. let 20. století, čekající na cestu na šrotiště
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
vyřazená lokomotiva 354.7146 v Turnově na přelomu 60. a 70. let 20. století, čekající na cestu na šrotiště
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
lokomotiva 456.003 v železniční stanici Turnov, kam přivezla rychlík z Prahy, 60. léta 20. století
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
lokomotiva 456.003 v železniční stanici Turnov, kam přivezla rychlík z Prahy, 60. léta 20. století
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
lokomotiva 387.004 ve stanici Turnov dne 7.9.1966
sbírka Ivo Kapl
bývalá válečná lokomotiva 555.001 v železniční stanici Turnov, kde vozila nákladní vlaky, počátek 70. let 20. století
foto Pavel Hruška, sbírka Karel Jirásko
lokomotiva 534.0428 v železniční stanici Turnov dne 4.10.1971
foto Jan Koutný, sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 464.024 v železniční stanici Turnov dne 20.7.1975
sbírka Ladislav Kroul
lokomotiva 354.1127 v železniční stanici Turnov dne 25.5.1971
sbírka Ivo Kapl
lokomotiva 423.076 v depu Turnov dne 8.7.1975
foto Pavel Vaníček, sbírka Ladislav Kroul
lokomotivy 434.221 a 556.0374 v turnovské výtopně dne 2.8.1977
sbírka Ivo Kapl
***
Hlavními hrdinkami našeho nostalgického výletu do dob pravidelného parního provozu v Podkrkonoší byly na fotografiích zachycené krásné a jedinečné parní lokomotivy následujících řad, které trať v těchto letech pravidelně obsluhovaly:
354.1
434.1
434.2
464.0
475.1
534.03
556.0
V železničních uzlech na trati jsme potkali také lokomotivy následujících řad, které sem zajížděly:
313.4
357.7
387.0
413.1
423.0
456.0
555.0
Velmi děkuji za laskavé poskytnutí archivních materiálů a cenných poučení váženým P.T. pánům:
Vladimíru Truxovi z Nymburka, Ladislavovi Kroulovi ze Dvora Králové nad Labem, Jiřímu Staňkovi z Martinic v Krkonoších, Zdeňku Prokůpkovi z Dolní Sytové, Oldřichu Planíkovi z Horek u Staré Paky, Jiřímu Fišerovi z Jilemnice, Vladimíru Kučerovi z Kuksu, Josefu Valešovi z Vrchlabí, Ivo Kaplovi z Liberce, Janu Jörkovi z Trutnova, Karlu Jiráskovi z Nové Paky, Zdeňku Kadavému z Vrchlabí, Jiřímu Leiblovi z Hostinného a Ondřeji Řepkovi z Prahy.
Velmi se také omlouvám, pokud jsem někoho zkrátil na jeho autorských právech k jednotlivým snímkům tím, že je u jeho snímku uveden jiný autor. Vzhledem ke stáří snímků a skutečnosti, že mnozí fotografové si své fotografie vzájemně vyměňovali, je někdy obtížné dopátrat se pravého původního autora toho kterého záběru. Pokud jste Vy autorem některé uveřejněné fotografie a oprávněně se domníváte, že jste uvedením jména jiného autora pod Vaší fotografií krácen ve svých autorských právech, ozvěte se mi, prosím, na e-mailovou adresu hrdlicka@vrchlabsko.info, abych mohl vše uvésti co nejdříve do plného pořádku.
Děkuji, Jan L. Hrdlička